Cho vypráví - 1.část

Napsal potterharry (») 8. 11. 2010 v kategorii HP povídky, přečteno: 672×
69bff5e12c-16144930-o2.jpg

Jako by to bylo včera. Seděla jsem v parku a přemýšlela, proč mu na mě tak strašně nezáleží a ani mi to neumí říct.
Harry, Ron a Hermiona byli v parku semnou, ale na druhém konci, protože já chtěla trochu samoty a oni to nechápali. Hádali se tam s někým, ale mě to bylo jedno. Pomalu jsem se zvedla z lavičky a šla k východu. Zahlédla jsem mé tři kamarády a ještě nějakého černovlasého staršího muže. Hned jsem ho poznala a přidala do kroku. V ten den jsem na něj opravdu neměla náladu.
"Měl bys jí to vysvětlit, jinak jí ztratíš." Řekl Harry. ….. Proběhla jsem kolem nich.
"Cho, Cho, počkej. Já ti to vysvětlím." Řval na mě.
"Já nic nechci slyšet. Co jsem viděla mi stačilo. Copak mě nemůžeš nechat být?"
"Ne, chci ti to vysvětli."
"Já to ale nechci slyšet. Jdi si za ní."
"Proč mi to děláš?"
"A co ti dělám, Blacku?"
"Takhle se mi vyhýbáš, utíkáš, neposloucháš."
"A co by si dělal ty na mém místě?" Zpomalila jsem.
"Já nevím, nechal bych si to vysvětlit?"
"Ne, nenechal. Nech mě být a nekaž mi narozeninový den."
"A jak ti ho kazím?"
"Že mi lezeš na oči. Chodili jsme spolu rok a ty mě pak podvedeš s nejlepší kamarádkou!"
"Já tě s ní nepodvedl."
"Ne a to co jsem viděla bylo co? Ty se takhle běžně muchluješ a líbáš s holkami?"
"Ne, neviděla jsi to správně."
"Víš co, já tě milovala, ale už mě nech nepokoji."
Došla jsem domu, kde mi popřály rodiče. Strávila jsem s nimi velmi příjemný večer a společně s nimi tam byl i můj milovaný dědeček. Oslava narozenin byla naplánovaná až na druhý den. …. Spala jsem až do oběda, oblékla jsem se do svých oblíbených květinových šatů a šla do jídelny na oběd. Maminka uvařila jedno z mých oblíbených jídel. Přírodní kuřecí řízek s bramborami a oblohou… Po obědě jsem ji pomohla sklidit ze stolu, umýt nádobí a poté jsem šla zpět do svého pokoje. Připravovala jsem otci nějaké dokumenty do práce, kde jsem mu pomáhala a nevnímala hluk z dolního patra. Pomalu jsem vylezla z pokoje a došla po schodech dolu. Hosté již dorazili a společně mi zazpívali Happy Brithday. Na stole byl velký jahodový dort a u něj lísteček s růží. Sfoukla jsem zapálená svíčka a maminka začala dort krájet. Já se zaměřila na lísteček. Bylo na něm napsáno: "Make a wish" (Něco si přej). Rozhlédla jsem se kolem a nemusela hledat dlouho. Stál přímo vedle mě a koukal na mě. Včas jsem se mu vyvlekla a šla zpět ke schodům. Doběhl mě, ale nestačil, spadla jsem ze schodů, ani nevím jak a od té doby si nic nepamatuji. …..
******
Probudila jsem se o měsíc později. Ležela jsem v nemocnici Svatého Munga. Dědeček seděl vedle mě na židli a držel v ruce mobilní telefon. Když viděl, že jsem se probrala. Usmál se.
"Drahoušku, jak je ti?" Zeptal se.
"Bolí mě hlava, jak jsem se sem dostala?"
"Spadla si ze schodu. Doktor říká, že ti přestaly fungovat nohy. Občas se to stává."
"Spadla,… stává,…." Zamumlala jsem a opět usnula.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel šest a nula