Harry Potter zabil Voldemorta, asi čtyři měsíce po ukončení studia v Bradavicích. Svědkem pádu pána zla byl Draco Malfoy, Sára Rais Potterová, která byla žena Harryho a čekala s ním děťátko. Také překvapený Severus Snape, který viděl Voldemorta padat na zem. Pak se tam shromáždilo pár smrtijedů, kteří nemohli uvěřit, že je jejich pán mrtev. Byli donuceni Harrymu, Sáře a Dracovi slíbit, že už nebudou zabíjet. Avšak, když tuto přísahu poruší ... ponesou za to následky.
Harrymu a jeho lásce se měsíc na to narodil syn, kterého pojmenovali Sirius James Potter. Oba byli velmi šťastní. Harry pracoval jako Bystrozor na ministerstvu kouzel. Jednou se už z práce domů nevrátil. Zabil ho jeden ze Smrtijedů, který se pomstil za zabití Voldemorta. Bylo to půl roku po narození Siriuse. Sára se z toho až do této doby nevzpamatovala a to už uběhlo pět let. Jediná útěcha snad byla, že má ještě svého syna, který byl svému otci velmi podobný.
Ron a Hermiona bydleli i se svými dětmi v domě vedle domu, kde bydlel Draco Malfoy, což je Sářin bratr a vzal si za ženu Ginny Weasleyovou. Ti měli syna a na cestě bylo další děťátko. S nimi bydlela Sára a její syn. Tam měl pokoj i Severus Snape, v ostatních domech bylo plno a Arthur a dvojčata ho v domě nechtěli. Bydlel tam vždy o prázdninách. Všichni bydleli v domech nedaleko doupěte (tj. dům Weasleyových) a Molly Weasleyová k nim často docházela. ......
Sirius vběhl do Sářina pokoje.
"Mami, proč nemůže být, strýček Severus, můj táta?" zeptal se Sirius mámy.
"Protože je tvůj otec Harry Potter a vždy bude, broučku." odpověděla Sára.
"Ale já ho mám rád a on říkal dole v kuchyni, když se bavil s tetou Molly a strýčkem Dracem, že tě miluje a že tobě je to jedno." mluvil dál Sirius ve snaze domoci se svého.
"Jenže já ho nemiluji, on to ví a už toho nech Siriusi nebo se rozlobím." napomenula ho Sára.
"Ovšem já tě skutečně miluji a říkám ti to už pět let." to přišel do místnosti Severus Snape.
"Strýčku Severusi." zvolal Sirius.
Rozeběhl se ke Snapeovi a skočil na něj. Snape ho chytil a popošel blíž k Sáře.
"Já už jsem ti jednou říkala, že tě nemiluji. Miluji Harryho a vždy budu."
Severus postavil Siriuse na zem. Sirius si sedl na máminu postel a pozoroval co se bude dít dál.
"Všichni kolem tebe vidí, že to není pravda. Ty si to jen nechceš přiznat. Truchlíš po Potterovi a nechceš žít dál."
"Do toho co cítím a co ne, tobě nic není Snape." řekla podrážděně Sára.
"Už jsem ti milionkrát říkal, aby si mi neříkala Snape, ale Severusi." připomněl jí Snape.
"Budu ti tak říkat, dokud se ty budeš plést do věcí, do kterých ti nic není. Už si to dělal ve škole a pořád ti to nedochází!" to už Sára mírně zvýšila hlas.
"Jenže, já ti pokoj nedám, dokud se nevzpamatuješ a nepřímeš fakt, že je Potter mrtvý." pokračoval snape v hádce zatím klidným hlasem.
"Já přijala fakt, že je Harry mrtvý, ale ty si nepřijal fakt, že tě nechci!" zvyšovala Sára hlas čím dál víc, protože jí Snape nechtěl dát pokoj.
"Nemiluješ Pottera, jen po něm truchlíš, stýská se ti." řekl Snape a popostoupil o krok blíž.
"Už mě nech konečně napokoji a starej se o sebe. Smrtijede jeden sebejistý!" ulevila si Sára.
"Co se to tu děje?" zeptala se Molly, která přiběhla z kuchyně, když slyšela křik.
"Nic se neděje, Molly. jen se tu opět hádám se Severusem, který se plete do věcí, do kterých mu nic není." odpověděla Sára.
"Aha. ... Siriusi nechceš si jít hrát se svými bratranci? Patrik a Tadeáš jsou dole a je tam i Susan." zeptala se Molly Siriuse.
"Jasně teto. ... Maminko můžu?" zeptal se Sirius.
"To víš, že můžeš, broučku. Proč by si nemohl. Já ti to přece nezakazuji." povolila mu to Sára.
"Pojď Siriusi. Necháme maminku a Severuse, aby si vyřešili svoje věci." řekla Molly a odvedla Siriuse.
"Vidíš to jo. Vyřešit svoje věci. I Molly to došlo."řekl Severus provokativně.
"Aby jí to také nedošlo, když to přední stále opakuješ. Já Sáru miluji, ale jí je to jedno. Prosím tě, to by musela být hluchá!" vyjela na něj Sára.
"Říkám to, protože je to pravda a všichni vidí jak je to s tebou. Pořád se do sebe uzavíráš a nechceš si nic přiznat." pokračoval Snape.
"Co bych si měla přiznávat. Už mi dej pokoj Severusi !!!" zařvala a chtěla odejít z pokoje, ale Severus udělal přesně to co nesnášela, vždy si přitom vzpomněla na Harryho.
Severus reagoval velmi rychle. Chytil jí za ruku a obrátil směrem k sobě.
"Dobře, už jsme pokročili, opět mě oslovuješ Severusi."
"Prosím tě, můžeš mi dát pokoj??" řekla potichu a otráveně.
"Já tě nechápu." řekl potichu a smutně Severus.
"Proč mě nechápeš? Co ti není jasné, co?" zeptala se Sára.
"Proč utíkáš před svými city a namlouváš si něco jiného." odpověděl.
"Já neutíkám před svými city. Utíkám před tebou. Nenávidím tě." řekla Sára.
"To není pravda." hádal se Severus.
"Je to pravda Severusi." odpověděla Sára.
"Není, ale od nenávisti je krůček k lásce." pořád pokračoval a nechtěl jí nechat být.
"A to řekl kdo?" zeptala se Sára.
"Já. .. Ty si nevzpomínáš co říkal Harry, než zemřel?" snažil se jí opět něco připomenout.
"Ne, nevzpomínám."
"Říkal, že ať se mu stane cokoliv, ať se o tebe postarám, protože věděl, že tě miluji."
"To ale neznamená, že mě máš přesvědčit, že tě miluji. Nikdy nebudu žádného muže milovat tak jako Harryho a svého syna." řekla na jeho připomínku.
"To vím, já to po tobě taky nechci. Ale stejně vím, že mě máš ráda." řekl Severus.
"Možná, ale ne tak jak si myslíš." odpověděla a opět chtěla pryč.
Severus jí přitáhl k sobě a políbil ji. Pak se na ni koukal.
"Proč si to udělal?" zeptala se.
"Abych se ujistil, že mě nemiluješ, jenže mě to nějak nepřesvědčilo." řekl.
"No a co." řekla.
"Jak no a co? To znamená, že když mě to nepřesvědčilo, protože jsem cítil, že se ti to líbí, že mě miluješ." řekl a usmál se.
"To nemůžeš takhle poznat." odporovala mu Sára.
"Ne?" zeptal se a opět ji k sobě přitáhl a políbil ji vášnivěji.
"Proč to děláš?!" zaječela na něj.
"Protože chci, aby si to vyslovila."
"Co mám vyslovit?"
"Že mě miluješ."
"A proč bych to dělala?"
"Protože je to pravda. Cítím to, když tě políbím. Proč si to nechceš přiznat?"
"Protože nechci zažít znovu to samé, co jsem prožila když zemřel Harry. Nechci to zažít podruhé." odpověděla a koukala se přitom do země.
"Co nechceš zažít podruhé?" zeptal se Severus.
"Smrt dalšího muže, na kterém by mi případně záleželo." odpověděla.
"Mě nezabijí." řekl a zvedl jí hlavu od země.
Teď si koukali z očí do očí.
"Miluji tě a když zemřeš i ty? Nepřežila bych to podruhé. Ti zbylí Smrtijedi mohou přijít na to, že si je zradil a byl celou dobu na naší straně." odpověděla a zadívala se mu do těch nádherných kaštanových očí.
"To se nestane, přísahám. Jsem rád že si to konečně řekla. Teď budu ten nejšťastnější muž na světě. " řekl a políbil ženu. kterou miloval nadevšechno na světě.
Konec
2024 ©