HP a ohnivý pohár - kniha online

Když se Harry v neděli ráno probudil, chvíli mu trvalo, než si uvědomil, z čeho je tak nešťastný a ustaraný. Potom ho zaplavily vzpomínky na včerejší večer: posadil se a honem roztáhl závěsy u své postele s nebesy, aby si promluvil s Ronem. Musí ho přimět, aby mu uvěřil - zjistil ale, že Ronova postel je prázdná. Zřejmě už šel dolů na snídani.Oblékl se tedy a sešel po točitých schodech do společenské místnosti. Jakmile se objevil, studenti, kteří se už vraceli ze snídaně, mu začali znovu tleskat. Představa, že by měl jít do Velké síně a tam se setkat s ostatními nebelvírskými, kteří ho budo... číst dál

Krvavý Baron, vychrtlé a zamlklé strašidlo v oděvu potřísněném stříbrnou krví, byl duch zmijozelské koleje. V celých Bradavicích byl jediný, kdo si s Protivou opravdu věděl rady."No jo, nám se taky zdálo, že ho něco pořádně naštvalo," přisvědčil Ron. "A co vlastně v kuchyni vyváděl?""Jako obvykle," pokrčil rameny Skoro bezhlavý Nick. "Jenom zmatek a spoušť. Rozházel po celé kuchyni nádobí a všude stály kaluže polévky. Domácí skřítky vyděsil málem k smrti -"Cink! Hermiona převrhla svou zlatou číši. Dýňová šťáva se roztékala po ubrusu na všechny strany a zbarvila několik stop bělostného plátn... číst dál

Když se Harry příští den ráno probudil, okamžitě vycítil sklíčenost, která v domě zavládla - prázdniny definitivně skončily. Do okna vytrvale bubnoval déšť, když vstal a oblékal si džínsy a tričko; do školních hábitů se hodlali převléknout až ve vlaku.Scházel s Ronem, Fredem a Georgem dolů na snídani, a právě když dorazili na odpočívadlo v prvním patře, objevila se pod schody paní Weasleyová. Vypadala uštvaně."Arture!" křikla nahoru. "Arture! Máš tu naléhavou zprávu z ministerstva!"Harry se honem přitiskl ke zdi, protože se vyřítil pan Weasley v hábitu oblečeném zády dopředu, produpal kolem... číst dál

Kočáry projely branami ozdobenými sochami okřídlených kanců a potom pokračovaly po strmé příjezdové cestě a nebezpečně se kymácely v prudkém větru, který rychle přerůstal ve vichřici. Harry přitiskl obličej ke sklu a viděl, jak se Bradavice přibližují; za hustou clonou deště se však většina osvětlených oken jen rozmazaně mihotala. V okamžiku, kdy kočár zastavil před velkou dubovou hlavní branou, k níž vedlo kamenné schodiště, rozčísl oblohu mohutný blesk. Studenti z kočárů, které jely před nimi, už spěchali po kamenných schodech do hradu. Také Harry, Ron, Hermiona a Neville vyskákali z kočá... číst dál

Sotva na pár hodin usnuli, už je pan Weasley probudil. Pomohl si kouzly, aby sbalil stany co nejrychleji, a urychleně opustili kemp. Ve dveřích kamenného domku narazili na pana Robertse. Měl ve tváři podivný, omámený výraz a rozloučil se s nimi roztržitým "Veselé Vánoce"."Z toho se dostane," řekl pan Weasley uklidňujícně, když kráčeli přes vřesoviště. "Někteří lidé bývají nějakou dobu zmatení, když jim změní paměť… a pan Roberts musel zapomenout na opravdu silný zážitek."Když se blížili k místu, kde ležela Přenášedla, slyšeli už naléhavé hlasy, a když tam došli, spatřili početný zástup kouzelníků a čarodějek, shromážděný kolem Basila, který je měl na starosti. Všichni se hlučně dožadovali okamžitého odbavení, aby byli co nejrychleji odtud. Pan Weasley s ním bleskově prohodil pár slov; potom se zařadili do fronty a na Kolčaví hůrku se jim podařilo odletět se starou pneumatikou, ještě než vyšlo slunce. V mdlém světle úsvitu prošli Vydrníkem svatého Drába a zamířili k Doupěti. Cestou téměř nepromluvili, jak byli unavení, a toužebně mysleli na snídani. Jakmile prošli zatáčkou a vynořilo se před nimi Doupě, rozlehlo se mokrým úvozem hlasité zvolání:"Zaplať pánbůh, zaplať pánbůh!"Paní Weasleyová, která na ně zřejmě čekala na předním dvorku, jim vyběhla vstříc. Byla jen v trepkách, tvář měla bledou a zkřivenou napětím a v ruce tiskla pomačkanéhoDenního věštce. "Arture - já jsem o vás měla takovou starost - takovou starost -" Vrhla se mu kolem krku a noviny spadly na zem. Harry se sehnul a přečetl si titulek číst dál

"Ne abyste řekli matce, že jste se vsadili o peníze," zapřísahal pan Weasley Freda a George, když všichni společně pomalu scházeli po schodišti pokrytém rudým kobercem."Tak s tím si nedělej starosti, tati," řekl Fred se škodolibým úsměvem. "Máme s těmi penězi velké plány a nestojíme o to, aby nám je mamka zabavila."Chvíli to vypadalo, že se jich otec zeptá, o jaké plány jde, po krátké úvaze se však očividně rozhodl, že se o to raději nebude zajímat.Zakrátko uvázli v davu, který se valil ze stadionu zpátky do kempu. Vraceli se stejnou cestou osvětlenou lucernami, po které sem přišli. Nočním ... číst dál

S výjimkou pana Skrka však zřejmě nikdo z ministerských kouzelníků nebyl sebemíň ochoten uvěřit, že by tu lebku vykouzlili Harry, Ron nebo Hermiona. Ti naopak po jejích slovech znovu zvedli hůlky, namířili je směrem, kterým ukazovala, a snažili se proniknout mezi temné stromy pohledem."Přišli jsme pozdě," zavrtěla hlavou čarodějka ve vlněném županu. "Určitě se už stačilipřemístit.""Myslím, že ne," mínil kouzelník s ježatou hnědou bradkou. Byl to Amos Diggory, Cedrikův otec. "Naše omračovací paprsky mířily právě tam… existuje naděje, že jsme je zasáhli…""Opatrně, Amosi!" vykřiklo hned několi... číst dál

Hermiona na Harryho rozhořčeně křikla: "Ty máš ale nápady!" Natáhla ruku a strhla ho zpátky do křesla."A teď," zaburácel hlas Luda Pytlouna, "zvedněte prosím hůlky… a přivítejte maskoty irského národního mužstva!"V příštím okamžiku se na stadion svištivě vřítilo cosi jako veliká zelenozlatá kometa. Když obletěla jednou celé hřiště, rozdělila se na dvě menší komety, které okamžitě vyrazily k brankám. Nad stadionem se náhle rozklenula duha a obě světelné koule spojila. Diváci obdivně óchali a áchali jako při ohňostroji. Pak duha zmizela, obě světelné koule se opět spojily a splynuly a vzápětí... číst dál

Harry se vyprostil z Ronova sevření a zvedl se. Byli na jakémsi opuštěném vřesovišti, utopeném v mlze. Před nimi stáli dva kouzelníci, unavení a nevrlí. Jeden z nich držel v ruce velké zlaté hodinky a druhý silný svitek pergamenu a brk. Oba byli oblečení jako mudlové, i když bylo vidět, že se v tom vůbec nevyznají: muž s hodinkami měl tvídový oblek a k němu rybářské boty až po kolena, a jeho kolega zase skládanou skotskou sukni a pončo."Dobrýtro, Basile," řekl pan Weasley, zdvihl holínku a podal ji kouzelníkovi ve skotské sukni, který ji hodil do velké krabice s použitými Přenášedly vedle s... číst dál

Vyrazili svorně do lesa v čele s panem Weasleym. Kráčeli po stezce osvětlené lucernami a pevně k sobě tiskli své nákupy. Všude kolem slyšeli tisíce lidí, křik a smích a chvílemi i zpěv. Ovzduší horečného vzrušení bylo nesmírně nakažlivé, Harry se pořád musel zeširoka usmívat. Nějakých dvacet minut šli lesem a hlasitě se spolu bavili a vtipkovali, až se konečně vynořili na opačné straně a před sebou spatřili obrovský stadion. I když Harry viděl jen nepatrnou část obrovitých zlatých stěn, jež obklopovaly hřiště, bylo mu jasné, že dovnitř by se pohodlně vešlo deset katedrál."Je tu sto tisíc mí... číst dál

Harry se točil stále rychleji, lokty těsně přitisknuté k bokům, a blikající krby, které míjel, vnímal jen rozmazaně; pak se mu začal zvedat žaludek a raději zavřel oči. Teprve když ucítil, že pomalu klesá, rozpřáhl ruce a zastavil se právě včas, aby ze sporáku v kuchyni paní Weasleyové nevypadl po hlavě."Tak co, spolkl ji?" vyzvídal Fred vzrušeně a podával Harrymu ruku, aby mu pomohl na nohy."Jo," přisvědčil Harry a vzpřímil se. "Prosím tě, co to bylo?""Speciální karamela Jazyk jako jelito," řekl Fred spokojeně. "Vymysleli jsme to s Georgem a celé léto jsme hledali někoho, na kom bychom ty ... číst dál

Harry měl pocit, že sotva se v Ronově pokoji uložil k spánku, už s ním paní Weasleyová třásla, aby ho probudila."Vstávej, musíte jet, drahoušku Harry," zašeptala a šla vzbudit také Rona.Harry tápavě nahmatal brýle, nasadil si je na nos a posadil se. Venku byla ještě tma. Ron jen nezřetelně mumlal, když ho matka probudila, a v nohách své matrace Harry uviděl dvě velké rozcuchané postavy, jak vylézají ze zmuchlaných přikrývek."To už vážně máme vstávat?" zaskuhral Fred.Mlčky se ustrojili, příliš rozespalí, než aby se zmohli na slovo, a pak všichni čtyři zamířili dolů do kuchyně. Cestou ještě z... číst dál

V neděli v poledne měl už Harry složené v kufru všechny školní věci i svůj nejcennější majetek - neviditelný plášť, který zdědil po otci, koště, jež dostal od Siriuse, a kouzelnou mapu Bradavic, kterou mu loni dali Fred a George Weasleyovi. Ze skrýše pod uvolněným prknem v podlaze vybral všechny své jídelní zásoby, několikrát prohledal v ložnici každou škvíru a skulinu, aby mu tam nezůstala nějaká kouzelnická příručka nebo brky, a sundal ze stěny odpočítávadlo, ve kterém si s potěšením odškrtával den po dni, jež mu zbývaly do prvního září, kdy se vrátí do Bradavic.Ovzduší v domě číslo čtyři... číst dál

Harry ležel na zádech a lapal po dechu, jako kdyby dlouho utíkal. Právě se probral z živého snu a obě ruce si tiskl k obličeji. Stará jizva na čele, která svým tvarem připomínala blesk, ho pálila pod prsty, jako kdyby se jí někdo právě dotkl doběla rozpáleným drátem.Posadil se na posteli; jednou rukou si dosud tiskl jizvu, a druhou tápal ve tmě po brýlích na nočním stolku. Jen co si je nasadil, uviděl svoji ložnici. Záclonami do ní pronikalo mdlé, nejasně oranžové světlo pouliční lampy za oknem.Ještě jednou si přejel prsty po jizvě, jež ho nepřestávala bolet. Rozsvítil lampičku, vyhrabal se... číst dál

Když Harry přišel do kuchyně, všichni tři Dursleyovi už seděli u stolu. Nikdo z nich se na něj ani nepodíval, když vstoupil, ani když se posadil. Velký brunátný obličej strýce Vernona se skrýval za ranními novinami a teta Petunie s pusou našpulenou na koňských zubech právě krájela na čtvrtky grapefruit.Dudley se tvářil navztekaně a vzdorovitě a působil dojmem, že zabírá ještě víc místa než obvykle. To bylo opravdu výmluvné, protože si pro sebe i tak vždycky stačil zabrat celou jednu stranu čtvercového stolu. Když mu teta Petunie položila na talíř čtvrtku nepocukrovaného grepu a třaslavě řek... číst dál