Období: rok 2010

To, že Harry Potter chodí s Ginny Weasleyovou, vzbudilo očividně zájem spousty lidí, především děvčat. Harry však přesto během několika následujících týdnů překvapeně a s uspokojením zjišťoval, že ho kolující klepy vůbec nevyvádějí z míry. Byla to docela příjemná změna, že se o něm mluvilo kvůli něčemu, co jej dělalo šťastnějším, než kdy pamatoval, a ne kvůli tomu, že se zapletl do nějaké strašlivé černé magie."Člověk by řekl, že si najdou pro své drby a tlachání nějaké lepší téma," poznamenala Ginny, která se usadila ve společenské místnosti na podlaze, opírala se Harrymu o nohy a četla si... číst dál

Harry cítil sůl a slyšel burácející vlny. Vlasy mu pročesával lehký chladný vánek a před očima se mu rozprostíralo moře ozářené měsícem a obloha posetá hvězdami. Stál na vysoko položené, temné skalnaté výspě a zpěněná voda pod ním divoce vířila. Ohlédl se přes rameno. Za jeho zády se tyčil závratný útes, téměř kolmá, černá a jednolitá stěna. Několik velkých kamenných výběžků včetně toho, na němž s Brumbálem stáli, působilo dojmem, jako by se kdysi v dávné minulosti od stěny útesu odlomily. Byl to ponurý a bezútěšný pohled; drsnou krajinu, již tvořila jen voda a skála, neoživoval jediný stro... číst dál

Cítil se jako omráčený, bylo to, jako by jeho milovaný domácí mazlíček zničehonic zdivočel a zaútočil na něj. Co to prince napadlo, že si do učebnice poznamenal takové zaklínadlo? A co se bude dít, až to Snape uvidí? Prozradí Křiklanovi (Harrymu se při tom pomyšlení sevřel žaludek), jakým způsobem jeho oblíbenec po celý rok dosahoval v lektvarech tak vynikajících výsledků? Zabaví nebo dokonce zničí učebnici, z níž se Harry tolik naučil? Učebnici, jež se mu stala bezmála rádcem a přítelem? Něco takového prostě nesmí připustit… to by nešlo…"Kdes byl? Proč jsi celý mokrý? To je krev?"Ron stál ... číst dál

Vyčerpaný zároveň ale nadšený z toho, jak úspěšně si v noci vedl, vylíčil Harry při dopolední hodině kouzelných formulí všechno, co se stalo, Ronovi a Hermioně (napřed ovšem ohlušil ostatní nejblíž sedící spolužáky zaklínadlem Ševelissimo). Rona i Hermionu velice potěšilo, jakým způsobem se mu podařilo vylákat z Křiklana potřebnou vzpomínku, a oba doslova užasli, když jim pověděl o Voldemortových viteálech a o Brumbálově slibu vzít ho příště s sebou, najde-li další."Páni," vydechl Ron, když jim Harry konečně dopověděl i poslední podrobnosti. Roztržitě přitom mával hůlkou ke stropu a vůbec n... číst dál

Když se Harry tiše kradl zpět do hradu, cítil, jak felix felicis přestává působit. Hlavní brána zůstala naštěstí pro něj odemčená, ve druhém patře ale narazil na Protivu a jen o vlásek unikl odhalení díky tomu, že se mu podařilo včas uskočit a proběhnout jednou z osvědčených zkratek. Když se konečně ocitl před portrétem a svlékl neviditelný plášť, nijak ho nepřekvapilo, že Buclatou dámu zastihl v nanejvýš neochotné náladě."Víte vůbec, kolik je hodin?""Hrozně se omlouvám - musel jsem venku vyřídit jednu důležitou záležitost…""No prosím, jenže heslo se o půlnoci změnilo, takže se nejspíš bude... číst dál

"A mohou být vytvořené z čehokoli?" zamyslel se Harry. "Třeba ze starých plechovek nebo - já nevím - z prázdných lahviček na lektvary…?""To asi spíš uvažuješ o přenášedlech, Harry, pro ně je třeba vybírat obyčejné předměty, které se snadno přehlédnou. Že by ale lord Voldemort použil k uschování vlastní drahocenné duše obyčejné plechovky nebo lahvičky od lektvarů? Zapomínáš, co jsem ti ukázal. Lord Voldemort rád sbíral nejrůznější trofeje a ze všeho nejvíc se sháněl po předmětech s mocnou kouzelnou minulostí. Vzpomeň si na jeho pýchu, víru ve vlastní nadřazenost a záměr výrazně se zapsat do ... číst dál

"Nemáš z toho doufám žádnej průšvih?" pohlédl na něj polekaně Hagrid. "Já vím, že bys takhle po večerech neměl chodit z hradu ven, je to moje vina…""Ne, ne, když slyšel, kam jdu, prohlásil, že by taky rád přišel a s Aragogem se rozloučil," pokračoval Harry. "Šel se myslím převléct do něčeho vhodnějšího… a taky říkal, že přinese pár lahví, abychom si mohli připít na Aragogovu památku…""To že říkal?" podivil se Hagrid a zatvářil se překvapeně a dojatě zároveň. "To je… to je vod něho moc hezký, vážně, a taky mám radost, že na tebe nebude žalovat. Nikdy jsem se s Horaciem Křiklanem nijak nekama... číst dál

Nad věžičkami hradu se začaly objevovat skvrny jasně modré oblohy, ani tyto známky blížícího se léta ale Harrymu nedokázaly zlepšit náladu. Stále totiž neuspěl ani ve svém snažení zjistit, co provádí Malfoy, ani v opakovaných pokusech zavést s Křiklanem rozhovor, při němž by ho nějak přiměl k tomu, aby mu svěřil svoji vzpomínku, kterou zřejmě už celá desetiletí držel v tajnosti."Naposledy ti říkám, abys Malfoye prostě nechal plavat," domlouvala mu důrazně Hermiona.Seděli s Ronem ve slunném koutku nádvoří a odpočívali po obědě. Hermiona i Ron drželi v rukou brožurku Ministerstva kouzel nazvanou Nejčastější chyby při přemisťování a jak se jich vyvarovat, protože ještě ten den odpoledne se chystali jít ke zkoušce, celkem vzato jim ale brožurka roztřesené nervy uklidnit nedokázala. Ron sebou škubl a vyplašeně se schoval za Hermioninými zády, když zpoza rohu vyšla jakási dívka."To není Levandule," uklidňovala ho otráveně Hermiona."Zaplaťpámbu," oddechl si Ron."Harry Potter?" zeptala se dívka. "Mám ti předat tohle.""Díky…"Harry si od ní vzal malý pergamenový svitek a cítil, jak se mu sevřelo srdce. Jakmile už ho dívka nemohla zaslechnout, vyhrkl: "Brumbál přece říkal, že spolu žádné další hodiny mít nebudeme, dokud nezískám tu vzpomínku!""Třeba se chce jen přeptat, jak si vedeš," poznamenala Hermiona, zatímco Harry pergamen pomalu roztahoval. Místo Brumbálova úhledného a tenkého hustého písma však spatřil nevzhlednou čmáranici, kterou sotva dokázal přečíst, protože byl pergamen plný rozpitých inkoustových cákanců. číst dál

Jaká je vaše oblíbená píseň? Jakého zpěváka, či zpěvačku máte nejraději? Pište do: číst dál

Katii následujícího dne přemístili do Nemocnice svatého Munga pro kouzelnické choroby a úrazy. Zpráva o tom, že byla zasažena kletbou, se mezitím rozšířila po celé škole, přestože jednotlivé podrobnosti byly zmatené a nikdo kromě Harryho, Rona, Hermiony a Leanny zřejmě nevěděl, že zamýšleným cílem útoku byl někdo jiný než Katie."Jo, a ještě to samozřejmě ví Malfoy," řekl Harry Ronovi a Hermioně, kteří i nadále úporně předstírali hluchotu, kdykoli se zmínil o své teorii Malfoye-Smrtijeda.Harrymu dělalo starosti, jestli se Brumbál ze své tajemné mise vrátí včas na domluvenou pondělní večerní ... číst dál

Následujícího dne měl Harry hned po ránu hodinu bylinkářství. O včerejší Brumbálově lekci nemohl Ronovi a Hermioně u snídaně nic říct, protože se bál, aby je někdo nevyslechl. Stručně jim vylíčil, jak vše proběhlo, když se ubírali zeleninovou zahradou ke skleníkům. Krutý vítr, který foukal celý víkend, se konečně utišil, zato se opět vrátila ona podivná mlha, takže najít správný skleník jim trvalo poněkud déle než obvykle."No páni! Vy-víte-kdo jako malý kluk, to je strašlivá představa," poznamenal tiše Ron, když zaujali svoje místa kolem sukovitého pahýlu jednoho škrtidubu, jejichž pěstován... číst dál

Kde byl Brumbál a co dělal? V následujících několika týdnech zahlédl Harry ředitele pouze dvakrát. U jídla se objevoval jen zřídkakdy a Harry si byl jistý, že se Hermiona nemýlí, když se domnívá, že školu často opouští i na několik dnů vcelku. Že by zapomněl na hodiny, které mu slíbil dávat? Tvrdil přece, že ho mají dovést k něčemu, co souvisí s onou věštbou. Harrymu to dodalo odvahu a uklidnilo zároveň, teď ale cítil trochu zklamání.Na polovinu října připadl první výlet do Prasinek. Vzhledem ke stále přísnějším bezpečnostním opatřením byl Harry zvědavý, jestli budou tyto výlety povoleny i ... číst dál

... číst dál

Jak Hermiona předvídala, volné hodiny vůbec nebyly pro studenty šestého ročníku dobou slastného nicnedělání, na kterou se těšil Ron, naopak se v nich snažili zvládnout obrovskou spoustu domácích úkolů, které jim učitelé nakládali. Nejenže se museli učit, jako by každý den dělali nějakou zkoušku, ale samotné hodiny začaly být podstatně náročnější než kdykoli dřív. Harry rozuměl sotva polovině z toho, co jim v těch dnech profesorka McGonagallová vykládala, a dokonce i Hermiona ji jednou či dvakrát musela požádat, aby své pokyny zopakovala. Neuvěřitelné bylo, že předmětem, v němž Harry dosahov... číst dál

Po celý zbytek týdne se Harry na hodinách lektvarů i nadále řídil radami prince dvojí krve pokaždé, když se rozcházely s pokyny Libaciuse Brutnáka. Výsledkem bylo, že na čtvrté hodině už se Křiklan nad jeho schopnostmi přímo rozplýval a tvrdil, že někoho tak nadaného měl příležitost učit jen zřídkakdy. Rona ani Hermionu to nijak netěšilo. Harry jim sice nabídl, že se s nimi o svoji učebnici podělí, Ron ale nečitelné písmo luštil mnohem pracněji a nemohl po Harrym v jednom kuse chtít, aby mu obtížné pasáže četl nahlas, protože to by vypadalo příliš podezřele. Hermiona se zas tvrdohlavě držel... číst dál